Země osamění
Taky tenhle pocit znáte,
Kdy i dýchání vás bolí?
Když se v sobě zavíráte,
A vaše slzy zemi solí?
Kdy vás tíží pomyšlení,
Že nevíte kudy dál,
Když se všechno a nic změní,
I kdybych si stokrát přál.
Kdy chcete udělat vše dobře,
A ono se vše pokazí,
Kdy ze slz máte celé moře,
A celou horu nesnází.
Tak vítejte v zemi osamění,
Odkud cesta je fakt vleklá,
Zbývá nám jen pomyšlení,
Že na konci někdo čekáKomentáře
Přehled komentářů
moc hezky vyjádřené, název je výstižný. Zaujaly mě poslední verše, v nichž je jiskřička naděje :-)))
zaujal mě název....
(Vesuvanka, 7. 12. 2008 22:27)