Uvadlé květiny
Uvadlé květiny zdobí náš stůl,
namísto cukru, máme teď sůl,
jejich vůně už zmizela dávno,
teď vidím je uschlé každičké ráno.
To co tu bývalo už tady není,
a vadnoucí květy těžko to změní,
ze srdce veliké přání jsem měl,
těžko ho splním, i kdybych chtěl.
A tak teď píšu tyhlety řádky,
v hlavě si nosím pořádné zmatky,
mysl mám těžkou jak veliký kámen,
vyschl mi asi můj šťastný pramen,
dopředu vidím jen na pár kroků,
na bedrech nesu si snad dvěstě roků,
jsem unavený, unavený moc,
skončil mi den, začala noc.
Komentáře
Přehled komentářů
Od koho báseň je?
15.12.08
(Aqualine, 18. 5. 2009 13:57)
tohle jsou dost smutný řádky. trochu naděje! ať tady příště zase vidim něco trempsky veselýho...:)
- komentář ze serveru epika
16.12.08
(Vesuvanka, 18. 5. 2009 13:56)
davidsone, báseň je krásná a moc smutná, věř, že bude lépe. Jak se říká, po dešti bude zase svítit sluníčko a já Ti ho moc přeji :-)))
- komentář ze serveru epika
7.12.08
(Hněv, 18. 5. 2009 13:55)
Uvadlá květina zdobila mé sako na plese mé bývalé přítelkyně. Něco jako smutný vzkaz našeho vztahu. Báseň je krásná a snad ji i chápu:) tp
- komentář ze serveru epika
xxxx
(Helča, 6. 2. 2013 16:50)